Tematické celky

První ročník čtyřletého studia

Úvod do studia geografie

Cílem kapitoly je vlastní úvod do studia geografie, což znamená seznámení s významem vědního oboru geografie, s předmětem a objektem studia geografie, jejím rozsahem jako vědní disciplíny. Zároveň je třeba upozornit na vazby k ostatním vědám a na základní zeměpisné pojmy, ke kterým patří např. zeměpisná délka a šířka.

Země jako Vesmírné těleso

Pro správné pochopení procesů a vazeb v krajinné sféře, především fyzickogeografické, a jejího prostorového uspořádání jsou nezbytné znalosti o Zemi jako vesmírném tělese a jejím postavení a úloze ve Sluneční soustavě. Planetární geografie studuje planetu z astronomického hlediska a zprostředkovává poznatky tří vědních disciplín: geodézie (vědy o měření Země), astronomie (vědy o vesmíru) a geofyziky (vědy studující vlastnosti a stavbu Země fyzikálními metodami).

Znázornění Země na mapách

Mapa vznikne zobrazením zemského povrchu (případně povrchu jiných vesmírných těles) do roviny. Představuje jeho zmenšený a zjednodušený obraz, který vznikl využitím matematických vztahů. Použitím smluvených znaků je na mapě vyjádřeno rozmístění a vlastnosti objektů a jevů na zemském povrchu. Mapa tedy poskytuje nejen informace o jevech a rozmístění objektů v krajinné sféře, ale umožňuje popsat vzájemné souvislosti mezi fyzickogeografickou sférou (jejími složkami) a socioekonomickou sférou. Umožňuje podrobné studium zemského povrchu a je tedy významným zdrojem informací. Cílem kapitoly je zvládnutí základních poznatků o tvorbě, zpracovaní a aplikaci kartografických děl. Pochopení vypovídací schopnosti mapy a zvládnutí základní mapové tvorby, využití kartogramu, kartodiagramu při zpracování geografických informací apod.

Fyzickogeografická sféra

Dnešní svět je stále se vyvíjejí a propojující systém, který vyžaduje od každého člověka co nejlepší představu o naší planetě. Každý by měl porozumět jevům a procesům, které na Zemi probíhají, a každý by měl mít alespoň vzdálenou představu i o vzdálených oblastech Země. Bez toho může být naše rozhodování nepřesné nebo chybné a podstatně hůře se budeme ve světě orientovat a prosazovat. Zvládnout tyto potřeby a otevřít obzor celé planety nám pomůže předmět středoškolský zeměpis - fyzickogeografická sféra.

Školní zeměpis, podobně jako vědní obor geografie, zajišťuje důležité propojení mezi přírodními a sociálním vědními obory, neboť se zabývá nejen popisem krajin a jejich částí, ale i stavem a vývojem vzájemných vztahů mezi přírodou a společností v lokální, regionální, ale i globální úrovni a hledáním příčin těchto změn. Zeměpis tak poskytuje prostorovou představu pro vyjádření informací, která může být dobře využitelná i v jiných oborech. (volně upraveno podle: Bičík, I. a kol. (2004): Příroda a lidé Země. Nakl. ČGS)

V části fyzickogeografické sféry budou probírány tyto kapitoly:

• Atmosféra

• Hydrosféra

• Litosféra

• Pedosféra

• Kryosféra

• Pedosféra

• Biosféra

Socioekonomická sféra

Dnešní svět je stále se vyvíjejí a propojující systém, který vyžaduje od každého člověka co nejlepší představu o naší planetě. Každý by měl porozumět jevům a procesům, které na Zemi probíhají, a každý by měl mít alespoň vzdálenou představu i o vzdálených oblastech Země. Bez toho může být naše rozhodování nepřesné nebo chybné a podstatně hůře se budeme ve světě orientovat a prosazovat. Zvládnout tyto potřeby a otevřít obzor celé planety nám pomůže předmět středoškolský zeměpis - socioekonomická sféra.

• Demografické znaky

• Hospodářství